Jak jsem začala kamarádit s počítačem

Jak jsem začala kamarádit s počítačem

24. července 2008 v 12:33 |  Všehochuť 

 

Nebo-li, co v rozhovoru nebylo.

V zaměstnání mi hrozilo, že nám brzy nainstalují počítače. Měla jsem z toho hrůzu. Čekal by mě týdenní kurz a pak zkoušky. Myslela jsem si, že to ve svém věku (kolem 45-ti let) nezvládnu. Navíc kolegové mě všelijak strašili. Pak ale přišla nemoc a já jsem se ocitla v invalidním důchodu. Tím jsem počítači utekla.
S počítačem jsem přišla do styku u dcery, když jsem jezdila hlídat vnučky. Hrála jsem karty.
Později se mi naskytla možnost si počítač koupit, to už jsem neváhala. 

Navíc mě vyprovokovala skutečnost, že jsem všude slyšela a četla: "Podívejte se na naše webové stránky www........" Tohle mě dohánělo k vzteku. Pomyslně jsem bouchla do stolu a bylo rozhodnuto. Bude internet. Navíc v té době tu jedna firma zaváděla bezdrátové spojení (přes telefon jsem nechtěla) a rázem nebylo co řešit.
Tak jsem v 54 letech měla PC a internet. Co teď? 

Začátky byly těžké. Svatou trpělivost osvědčil můj zeť, když jsem ho bombardovala dotazy. Jeden z úsměvných momentů byl, když jsem se ptala, jak se píše zavináč - @. Postupně jsem se zaučovala. :-))

 

Napřed jsem četla noviny a prohlížela webové stránky. Tam jsem objevila, že lidé mají i své osobní stránky. 

Líbilo se mi to, ale nevěděla jsem jak na to. Uvítala jsem, že existuje možnost si bez velkých znalostí web založit. Tak jsem si na popud přítelkyně založila něco jako deník na e-strankách. Přítelkyně mi pomohla radou, něco jsem "vyzkoumala" sama.
Jak člověk drápkem uvízne, už v tom jede. Časem jsem si založila tento blog. Výsledek můžete vidět.
To je asi vše na vysvětlenou. Snad zároveň uspokojím zvědavost blogařů, jak a proč ve svém věku bloguji.