Hrad v Ledči nad Sázavou
9. září 2011 v 14:15 | ToulkyPůvodně gotický hrad Ledeč nad Sázavou,
přestavěný v 16.století na renesanční zámek, je vystavěn na skále nad
řekou Sázavou.Byl založen ve 2.polovině 13.století a náleží tak k
nejstarším šlechtickým sídlům. Tehdy panství vlastnil nevýznamný
šlechtický rod ledečských vladyků.
V roce 1440 přešlo panství
do rukou Ledečských z Říčan, jejichž erb s drobnými úpravami převzalo
město do svého znaku. Po tragédii roku 1509, kdy se zřítil strop
gotického paláce zahynula manželka Buriana Ledečského Žofka a jeho dva
synové, poslední dědicové z rodu Říčanských, který tak vymřel. Poté
přešlo panství na čas pod vládu Meziříčských z Lomnice. Ti ledečský hrad
částečně přestavěli v renesančním slohu. V roce 1562 vymohl Zdeněk
Meziříčský na císaři Ferdinandu I. povýšení Ledče na město. V roce 1569
získali panství Trčkové z Lípy, kteří pokračovali v renesanční
přestavbě. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na spiknutí proti Valdštejnovi
v roce 1634, bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. Majiteli postupně
byli Lobkowiczové, Adrian z Enkefurtu, Thunové, Věžníkové...
Zámek procházel drobnými stavebními úpravami, z nichž nejvýraznější byla ta barokní na konci 17.století. Pustnoucí a zadlužené panství prodal v roce 1753 Ignác z Kochu císařovně Marii Terezii, a ta ho darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila v Praze na Hradčanech.
Zámek procházel drobnými stavebními úpravami, z nichž nejvýraznější byla ta barokní na konci 17.století. Pustnoucí a zadlužené panství prodal v roce 1753 Ignác z Kochu císařovně Marii Terezii, a ta ho darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila v Praze na Hradčanech.
V
roce 1879 zachvátil hrad mohutný požár, který se podařilo uhasit až po
třech dnech. Hrad už nebyl nikdy uveden do původní podoby.
Po roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V 90. letech 20. století přešel hrad do soukromého vlastnictví.
Vnitřní hrad s válcovou věží bergfritového typu a budovami po obvodu nádvoří je ze tří stran obklopen parkánem. Na severu je opevněn baštami. Do areálu se lze dostat buď raně barokní branou z roku 1642 s erby Adriana z Enkefurtu nebo od východu po mostě přes hluboký příkop. Na všech budovách jsou zbytky sgrafitových psaníček a v přízemí paláce jsou renesanční klenby.
Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírky, které jsou věnované archeologii, etnografii, řemeslům, dále numismatické sbírky i ukázky zbraní. V bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století. Pro sportovně zdatnější hosty je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po vyšlapání 111 schodů nádherný výhled na malebného údolí řeky Sázavy. Stavba vykazuje stále větší opotřebení.
Vnitřní hrad s válcovou věží bergfritového typu a budovami po obvodu nádvoří je ze tří stran obklopen parkánem. Na severu je opevněn baštami. Do areálu se lze dostat buď raně barokní branou z roku 1642 s erby Adriana z Enkefurtu nebo od východu po mostě přes hluboký příkop. Na všech budovách jsou zbytky sgrafitových psaníček a v přízemí paláce jsou renesanční klenby.
Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírky, které jsou věnované archeologii, etnografii, řemeslům, dále numismatické sbírky i ukázky zbraní. V bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století. Pro sportovně zdatnější hosty je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po vyšlapání 111 schodů nádherný výhled na malebného údolí řeky Sázavy. Stavba vykazuje stále větší opotřebení.
Snímky z dolního nádvoří.
Horní nádvoří a na závěr hradní hláska.
Zdroj: www.atlasceska
Foto: internet
Žádné komentáře:
Okomentovat