Nová Ves u Chotěboře
3. října 2011 v 13:51 | Toulky
Nová Ves,
ležící nad údolím Doubravy, je osídlena asi od 1. poloviny 12. století.
Do té doby nebyla Českomoravská vysočina nikdy obydlena, protože zde
bylo velmi drsné podnebí a vysočinu pokrýval hustý prales, kterým vedla
pouze úzká stezka. První obyvatelé do údolí Doubravy přišli až tehdy,
když v roce 1125 založil ve Vilémově hrabě Vilém za Sulzbachu klášter.
Roku 1288 koupil klášterní pozemky rytíř Mstislav z hradu Chlumku u
Čáslavi a založil zde obec. Rytíř Mstislav je tedy přímým zakladatelem
obce Nová Ves a rok 1288 je rokem jejího založení. Podle místní pověsti
je však počátek obce úzce spjat se zaniklou osadou na nedalekém návrší
na Rouzeni. O Rouzeni existují dvě verze pověsti. V první se tvrdí, že
osada Rouzeň byla zničena v bojích 1279 po porážce českého krále
Přemysla Otakara II. na Moravském poli. Druhé znění uvádí, že se tak
stalo až po vpádu Matyáše Korvína do našeho kraje roku 1469. V některých
vědeckých pracích("Památky archeologické roč. 10", "Rouník", "Soupis
zaniklých osad") se oba údaje kombinují. Tvrdí se v nich, že osada byla
poprvé spálena roku 1279 a pak znovu postavena a definitivně zničena
roku 1469 a nebyla obnovena na témže místě pro nedostatek vody. Místní
pověst ještě dodává, že nová osada byla založena asi o kilometr dále od
Rouzeně a byla nazvána Novou Vsí.
Nová Ves se zpočátku
jmenovala Fojtova Ves, německy Voitsdorf a vznikla na pozemcích bývalé
vsi na Rouzeni. Název Nová Ves se ujal až později, možná jako vzpomínka
na starou ves na Rouzeni. V listině z roku 1554 je jmenována jako Nová
Ves za Chotěboří, později jako Nová Ves blíž Chotěboře a od roku 1654 je
nazývána Novou Vsí u Chotěboře.
(To praví o historii oficiální str. obce Nová Ves u Chotěboře).
Návštěvu začneme v centru obce, kde se všechny cesty protínají.
Nová Ves na pohlednici z r. 1915 (přefoceno z novin).
Přibližně stejný pohled asi z přelomu našeho století.
Tentýž pohled (z jiného úhlu), proti kostelu je vidět ještě stará hospoda. Oba snímky jsou z oficiálních str. obce Nová Ves.
Centrum
obce z opačné strany (foceno od kostela). Úplně vlevo kouká kus
přestavěné staré hospody, uprostřed je základní škola a vpravo OÚ s
prodejnami.
Začneme školou. Byla postavena r. 1813. Chodí tam děti do 1. až 5. třídy. Škola ještě čeká na novou fasádu.
Trochu mě trápilo sluníčko, které mi hodně svítilo proti. Před školou stojí památník padlým z I. světové války.
Vedle
školy stojí lihovar. Pokud se pamatuji, tak se v posledních letech v
něm už nepálí. Když byl lihovar v provozu (někdy před 20 lety), šířil po
okolí slušný smrádek.
Letos v hnízdě na komíně vyvedli čápi 3 mladé.
Vrátíme
se zpět k budově OÚ, který sousedil s prodejnou potravin. Po nedávné
přestavbě vznikly v objektu, kromě OÚ, malé byty nad prodejnami potravin
a masa.
Své útočiště tam před lety našla i místní pošta. Kdysi bývala
pošta v budově, kde je dnes nová hospoda. Pošta neměla sociální
zařízení, ruce jsem si myla v kýblu s vodou z potoka.
Po mostě přejdeme přes potok a cestou vlevo se dostaneme k novému dětskému hřišti.
Proti prodejně je autobusová zastávka se zastřešenou čekárnou a za ní stojí výrobna sodovek Sodo-Duo.
Sodovkárna se tu udržela ještě z dob minulého režimu.
Poté přejdeme ke kostelu sv. Jana Nepomuckého, který byl postaven r. 1816.
Kříž před kostelem. Naproti stojí památník obětem II. světové války.
Mezi mříží jsem vyfotila interiér kostela, dovnitř jsem nemohla, bylo zamčeno.
Proti
kostelu stojí stará hospoda. Nesloužila již svému účelu, tak jí OÚ
přestavěl na byty. V přízemí je vchod do místní galerie, kde se konají
příležitostné výstavy.
Jediný pozůstatek po dřívější hospodě.
Vedle
stojí bytovka ze 70. let. Byla původně postavena pro zaměstnace
místního zeměděl. družstva. To již dnes také neplatí. Družstvo sice
existuje, ale zdaleka nedosahuje socialické velikosti.
Vracím
se zpět kolem kostela a zahýbám k místní dominantě - zámku. Ten není
bohužel přístupný, protože v něm léta sídlí dětský domov. Nedávno se
zámek dočkal nové fasády a září do dálky. Obklopuje ho park se vzácnými
dřevinami.
Erby na vstupní bráně nevypadají moc honosně.
Roku
1835 se majitelem zámku a velkostatku v Nové Vsi stává rod Bergerů. V
roce 1873 koupil velkostatek baron Mayran. Ten dal zbudovat zcela nový
zámek. Starý zámek byl zbourán a byl z něho ponechán jen zahradní domek.
Nový zámek byl stavěn podle plánu vídeňského stavitele, který si s
sebou přivezl i své dělníky a celá stavba trvala od 1.4. do 1.8. 1880.
Po smrti barona Mayrana v roce 1894 zakoupili zámek Ing. Alois Mixa s
chotí Annou, rozenou Vondráčkovou, která pocházela z uhlobaronského rodu
na Ostravsku.
Poslední majitelkou zámku byla Ludmila Mixová provdaná Hippeau, která v roce 1951 odjela s dcerou Ludmilou do Francie.
V
roce 1948 se zámek i statek stal majetkem československého státu. Roku
1951 byl zámek převzat pro sociální účely a byl zde zbudován Dětský
domov.
(Z historie - oficiální str. obce Nová Ves).
Fasáda obsahuje mnoho zdobných prvků. Tento je na všech nárožích.
V
parku je kromě dětského hřiště také zvláštní pavilon. Nebylo koho se
zeptat na jeho účel. Jen podle cedule vypadá, že jsou zde dílny.
Pár snímků z parku a zámek opouštím.
U plotu, který obhání zámecký park stojí dvě kapličky.
Hned přes silnici je Podzámecký rybník. Je nově zrekonstruovaný a plácaly se v něm kapři jako macci.
Na
kraji obce je malý hřbitov s kostelíčkem. Jde se k němu po silnici
kolem dalšího rybníka - Soldát. Ten byl předloni také odbahněn.
Kostelíček stojí na malém návrší a je zdálky vidět, když přijíždíte k Nové Vsi.
Žádné komentáře:
Okomentovat