K jedné z rarit Golčova Jeníkova patří věž se zvonicí. Obvykle se zvonice zřizují při některé z církevních staveb. Místní zvonice je od kostela dokonce oddělena silnicí, jako by se tradičním pravidlům vysmívala. Historie vzniku věže dojem částečně potvrzuje. Protože manželé Goltzovi neměli děti, vdova po generálu odkázala panství svému synovci Janu Dětřichu (Jetřichu), svobodnému pánu Ledebourovi.
Závěť mu však ukládala i mnohé povinnosti. Především vybudování zvonice a vyplácení ročního kapitálu ve výši tisíc rýnských zlatek zdejší jezuitské komunitě. Druhý z výše uvedených požadavků se stal předmětem vleklých dohadů mezi novým majitelem panství a místními mnichy. Spor skončil teprve po šestnácti letech definitivní prohrou šlechtice. Záležitost se ho údajně dotkla natolik, že panství ještě téhož roku prodal Barboře Eusebii hraběnce ze Žďáru.
Neshody mezi panem Ledebourem a zdejšími jezuity způsobily, že majitel panství nechal požadovanou zvonici vystavět stranou všech církevních budov, vedle domu čp. 84, v němž působila až do r. 1773 jezuitská lékárna tzv. Apotheka. Stavební práce probíhaly patrně mezi lety 1660-1665.
Původní věž dosahovala výšky čtrnácti sáhů, což odpovídá asi 25,2 metrům. Do půlky byla vyzděná z kamene, zbývající část byla zhotovena z dubového dřeva. Střechu kryly kůrky, později šindel.
Do zvonice byly zavěšeny tři zvony. Včetně zvonu ulitého r. 1640, který manželé Goltzovi věnovali tehdy znovu zprovozněnému kostelu na náměstí, v té době zasvěcenému Panně Marii. Žádný z těchto zvonů se nedochoval, neboť padly za oběť velkému požáru v říjnu 1784. Při něm zvony spadly na zem a žárem se roztavily.
Tehdejší majitel panství Leopold Kolovrat Krakovský nechal ještě v r. 1785 vystavět novou věž, která se v původní podobě dochovala do dnešních dnů. Jedná se o kamennou budovu čtvercového půdorysu, důmyslně vybudovanou takovým způsobem, že zdiva do výšky ubývá, což lze dobře postřehnout při pohledu zevnitř. Rovněž střecha je architektonicky dobře propracovaná. Dřevěná spodní část, nazývající se suknice, přechází v osmiúhelník. V současné době ji kryje pozinkovaný (červeně natřený) plech. Nad suknicí se tyčí cibulovitá kopule zakončená malou plošinkou, která nese čtrnáct sloupků asi 1,8 m vysokých. Na nich je posazena další menší kopule, ukončená špicí s kulatou nádobou. V té se uschovávají písemnosti a peníze z doby, kdy byla věž stavěna a další z r. 1941. Na samém vrcholku se tyčí dvojramenný kříž.
Pod věží se nachází sklep. Vchod do něj je však zazděn.
Ve věži visí zvon pocházející z r. 1482.
Závěť mu však ukládala i mnohé povinnosti. Především vybudování zvonice a vyplácení ročního kapitálu ve výši tisíc rýnských zlatek zdejší jezuitské komunitě. Druhý z výše uvedených požadavků se stal předmětem vleklých dohadů mezi novým majitelem panství a místními mnichy. Spor skončil teprve po šestnácti letech definitivní prohrou šlechtice. Záležitost se ho údajně dotkla natolik, že panství ještě téhož roku prodal Barboře Eusebii hraběnce ze Žďáru.
Neshody mezi panem Ledebourem a zdejšími jezuity způsobily, že majitel panství nechal požadovanou zvonici vystavět stranou všech církevních budov, vedle domu čp. 84, v němž působila až do r. 1773 jezuitská lékárna tzv. Apotheka. Stavební práce probíhaly patrně mezi lety 1660-1665.
Původní věž dosahovala výšky čtrnácti sáhů, což odpovídá asi 25,2 metrům. Do půlky byla vyzděná z kamene, zbývající část byla zhotovena z dubového dřeva. Střechu kryly kůrky, později šindel.
Do zvonice byly zavěšeny tři zvony. Včetně zvonu ulitého r. 1640, který manželé Goltzovi věnovali tehdy znovu zprovozněnému kostelu na náměstí, v té době zasvěcenému Panně Marii. Žádný z těchto zvonů se nedochoval, neboť padly za oběť velkému požáru v říjnu 1784. Při něm zvony spadly na zem a žárem se roztavily.
Tehdejší majitel panství Leopold Kolovrat Krakovský nechal ještě v r. 1785 vystavět novou věž, která se v původní podobě dochovala do dnešních dnů. Jedná se o kamennou budovu čtvercového půdorysu, důmyslně vybudovanou takovým způsobem, že zdiva do výšky ubývá, což lze dobře postřehnout při pohledu zevnitř. Rovněž střecha je architektonicky dobře propracovaná. Dřevěná spodní část, nazývající se suknice, přechází v osmiúhelník. V současné době ji kryje pozinkovaný (červeně natřený) plech. Nad suknicí se tyčí cibulovitá kopule zakončená malou plošinkou, která nese čtrnáct sloupků asi 1,8 m vysokých. Na nich je posazena další menší kopule, ukončená špicí s kulatou nádobou. V té se uschovávají písemnosti a peníze z doby, kdy byla věž stavěna a další z r. 1941. Na samém vrcholku se tyčí dvojramenný kříž.
Pod věží se nachází sklep. Vchod do něj je však zazděn.
Ve věži visí zvon pocházející z r. 1482.
Zdroj: Cesta Vrchovinou
Foto: internet
Žádné komentáře:
Okomentovat