Minulý týden jsem si všimla, že mi kvete alokázie. Než jsem se dokopala k tomu ji vyfotit, už vadne košilka kolem květu. Foťák jsem půjčila vnukovi a nyní ho musím nahánět. Dnes jsem konečně fotila. Květ už pomalu odkvétá, ale přece jen jsem něco stihla.
Takto vypadá celá rostlina (foto z internetu).
Moje alokázie potřebuje přesadit, ale asi na to letos zase nedojde. Letos mě tak bolí ruce, že nemohu dělat jakoukoliv práci, u které musím kroutit rukama. Jsem ráda, že zvládnu péči o sebe, jídlo, mytí talířů a stříhání dědy. Např. nemohu navléknout nit, abych něco přišila. Musím počkat, až se vše spraví. Někdy mi dělá potíže i psaní na počítači.
A nyní trochu odborného povídání:
Alokázie patří do čeledi áronovitých (Aronaceae), rostlin vyznačujících se statným vzrůstem a květenstvím ve tvaru toulce. Kalich ukrývající vlastní květenství má bílou barvu a podle druhu velikost od pěti do dvaceti pěti centimetrů.
Áronovité rostliny okrasné listem pocházejí z tropických pralesů, a proto jsou v mládí nenáročné na světlo. Světle zelené, lesklé listy se s přibývajícím věkem vybarvují a vykreslují ornamenty, kvůli nimž se stala alokázie tak oblíbenou.
Druhový název rostliny je poněkud zavádějící, protože alokázie pocházejí z tropické Asie. Nejčastěji se jako pokojová rostlina pěstuje Alocasia amazonica s velkými šedozelenými listy zdobenými výraznou stříbrnou žilnatinou.
Rodiči této alokázie jsou Alocasia lowii a Alocasia sanderiana. Obě se pěstují a prodávají také u nás, třebaže se s nimi nesetkáte tak často. Alokázií, velice atraktivních áronovitých rostlin, existuje přes devadesát druhů. Většina jich zdobí botanické zahrady a sbírkové skleníky.
Áronovité rostliny okrasné listem pocházejí z tropických pralesů, a proto jsou v mládí nenáročné na světlo. Světle zelené, lesklé listy se s přibývajícím věkem vybarvují a vykreslují ornamenty, kvůli nimž se stala alokázie tak oblíbenou.
Alokázie má ráda vysokou vzdušnou vlhkost, přesto ale dobře snáší pokojové podmínky. Suchý vzduch jí můžete vynahradit častějším rosením (měkká voda je obzvlášť vhodná) nebo otíráním listů vlhkou houbou.
Do větší podmisky nasypte keramzit či drobné oblázky, na ně postavte květináč s rostlinou. Zalijte kamínky tak, aby voda nezasahovala dno květináče a nepřemokřila rostlině kořeny. Jde jen o to, abyste alokázii zajistili vyšší vzdušnou vlhkost.
Mladé rostliny nezaberou tolik prostoru, výšku drží kolem třiceti centimetrů a listů bývá pouze několik, ovšem poměrně rychle rostou; starší rostliny by vás mohly překvapit svou velikostí. Alocasia amazonica dorůstá kolem osmdesáti centimetrů a čepel listů dosahuje délky přes třicet centimetrů.
Vzrůstná alokázie potřebuje také dost vody a živin. Substrát by neměl nikdy vyschnout, vadí jí ale i trvalé přemokření. Od května do podzimu ji přihnojujte nejlépe tekutým hnojivem pro rostliny okrasné listem.
Mladé alokázie potřebují kvůli rychlému růstu přesadit každoročně, starším postačí přesazení jednou za dva roky. Zeminu pro pěstování namíchejte ze zahradnického substrátu s přídavkem rašeliny, písek přidejte jen minimálně (nemusí být).
Zdá-li se vám, že do zimní zahrady či vytápěného skleníku by se vešlo ještě více zeleně, pořiďte si opravdu statnou alokázii jménem Alocasia macrorrhiza. V domovině dorůstá až pěti metrů výšky, v našem podnebí (pod sklem) má okolo dvou a půl metru.
V příznivých podmínkách pokvete tento druh od května do ledna bílými, téměř třiceticentimetrovými toulci. Rostlina má ráda rašelinový substrát a polostín, pěstovaná ve volné půdě je opravdu mohutná.
Dá se pochopitelně pěstovat i v nádobě, musíte ji ale přesazovat podle potřeby. Při té příležitosti ji lze zjara namnožit dělením trsů.
Alokázie se jako pokojová rostlina nebude hodit pro chovatele koček a pejsků, není příliš vhodná ani pro rodiny s malými dětmi. Tato elegantní kráska je bohužel jedovatá (výjimkou je uvedená Alocasia microrrhiza), a opatrnosti není nazbyt ani při přesazování.
Některé druhy jsou pěstovány jako léčivky: Číňané z jejich listů míchají preparáty proti tuberkulóze, stonky slouží k výrobě léčiv při žaludečních potíží a proti bolesti zubů.
Rosení listů, díky němuž alokázie dobře snáší bytové podmínky, zabraňuje také výskytu škůdců, kterým se daří v suchém vzduchu. Na listech se mohou objevit mšice a molice, rostlinu napadají i svilušky nebo červci.
V těchto případech bude lepší sáhnout po přípravcích likvidujících savé škůdce - domácí přípravky nejsou příliš účinné (myslím tím doporučované omývání mýdlovou vodou, stříkání výluhy z tabáku a podobné metody).
Alokázie je rostlina teplomilná, celoročně potřebuje nad dvacet stupňů Celsia. Občas se stane, že dojde k jejímu podchlazení a pak se na listech objeví nepěkné hnědé skvrny. Jejich šíření nezabráníte jinak, než že necháte substrát proschnout, aby rostlina zatáhla.
Zaschlé listy odstraňte a obnovte zálivku. Alokázie brzy vyraší a listy budou bez skvrn. Stejně můžete postupovat, pokud jsou listy popálené od slunce. Nestavte proto rostliny na jižní okna ani na přímé slunce, pokud je budete chtít letnit v zahradě.
Zdroj:abecedazahrady.cz
Áronovité rostliny okrasné listem pocházejí z tropických pralesů, a proto jsou v mládí nenáročné na světlo. Světle zelené, lesklé listy se s přibývajícím věkem vybarvují a vykreslují ornamenty, kvůli nimž se stala alokázie tak oblíbenou.
Druhový název rostliny je poněkud zavádějící, protože alokázie pocházejí z tropické Asie. Nejčastěji se jako pokojová rostlina pěstuje Alocasia amazonica s velkými šedozelenými listy zdobenými výraznou stříbrnou žilnatinou.
Rodiči této alokázie jsou Alocasia lowii a Alocasia sanderiana. Obě se pěstují a prodávají také u nás, třebaže se s nimi nesetkáte tak často. Alokázií, velice atraktivních áronovitých rostlin, existuje přes devadesát druhů. Většina jich zdobí botanické zahrady a sbírkové skleníky.
Áronovité rostliny okrasné listem pocházejí z tropických pralesů, a proto jsou v mládí nenáročné na světlo. Světle zelené, lesklé listy se s přibývajícím věkem vybarvují a vykreslují ornamenty, kvůli nimž se stala alokázie tak oblíbenou.
Alokázie má ráda vysokou vzdušnou vlhkost, přesto ale dobře snáší pokojové podmínky. Suchý vzduch jí můžete vynahradit častějším rosením (měkká voda je obzvlášť vhodná) nebo otíráním listů vlhkou houbou.
Do větší podmisky nasypte keramzit či drobné oblázky, na ně postavte květináč s rostlinou. Zalijte kamínky tak, aby voda nezasahovala dno květináče a nepřemokřila rostlině kořeny. Jde jen o to, abyste alokázii zajistili vyšší vzdušnou vlhkost.
Mladé rostliny nezaberou tolik prostoru, výšku drží kolem třiceti centimetrů a listů bývá pouze několik, ovšem poměrně rychle rostou; starší rostliny by vás mohly překvapit svou velikostí. Alocasia amazonica dorůstá kolem osmdesáti centimetrů a čepel listů dosahuje délky přes třicet centimetrů.
Vzrůstná alokázie potřebuje také dost vody a živin. Substrát by neměl nikdy vyschnout, vadí jí ale i trvalé přemokření. Od května do podzimu ji přihnojujte nejlépe tekutým hnojivem pro rostliny okrasné listem.
Mladé alokázie potřebují kvůli rychlému růstu přesadit každoročně, starším postačí přesazení jednou za dva roky. Zeminu pro pěstování namíchejte ze zahradnického substrátu s přídavkem rašeliny, písek přidejte jen minimálně (nemusí být).
Zdá-li se vám, že do zimní zahrady či vytápěného skleníku by se vešlo ještě více zeleně, pořiďte si opravdu statnou alokázii jménem Alocasia macrorrhiza. V domovině dorůstá až pěti metrů výšky, v našem podnebí (pod sklem) má okolo dvou a půl metru.
V příznivých podmínkách pokvete tento druh od května do ledna bílými, téměř třiceticentimetrovými toulci. Rostlina má ráda rašelinový substrát a polostín, pěstovaná ve volné půdě je opravdu mohutná.
Dá se pochopitelně pěstovat i v nádobě, musíte ji ale přesazovat podle potřeby. Při té příležitosti ji lze zjara namnožit dělením trsů.
Alokázie se jako pokojová rostlina nebude hodit pro chovatele koček a pejsků, není příliš vhodná ani pro rodiny s malými dětmi. Tato elegantní kráska je bohužel jedovatá (výjimkou je uvedená Alocasia microrrhiza), a opatrnosti není nazbyt ani při přesazování.
Některé druhy jsou pěstovány jako léčivky: Číňané z jejich listů míchají preparáty proti tuberkulóze, stonky slouží k výrobě léčiv při žaludečních potíží a proti bolesti zubů.
Rosení listů, díky němuž alokázie dobře snáší bytové podmínky, zabraňuje také výskytu škůdců, kterým se daří v suchém vzduchu. Na listech se mohou objevit mšice a molice, rostlinu napadají i svilušky nebo červci.
V těchto případech bude lepší sáhnout po přípravcích likvidujících savé škůdce - domácí přípravky nejsou příliš účinné (myslím tím doporučované omývání mýdlovou vodou, stříkání výluhy z tabáku a podobné metody).
Alokázie je rostlina teplomilná, celoročně potřebuje nad dvacet stupňů Celsia. Občas se stane, že dojde k jejímu podchlazení a pak se na listech objeví nepěkné hnědé skvrny. Jejich šíření nezabráníte jinak, než že necháte substrát proschnout, aby rostlina zatáhla.
Zaschlé listy odstraňte a obnovte zálivku. Alokázie brzy vyraší a listy budou bez skvrn. Stejně můžete postupovat, pokud jsou listy popálené od slunce. Nestavte proto rostliny na jižní okna ani na přímé slunce, pokud je budete chtít letnit v zahradě.
Zdroj:abecedazahrady.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat