Rakytník řešetlákový

Pěstujeme rakytník řešetlákový

Existuje keř, který je krásný na pohled, odolný a nenáročný, a jeho plody nejen chutné, ale i léčivé. Je vlastně hřích takovou rostlinu nepěstovat! Bájný rakytník se dožívá až sta let a k dlouhověkosti může pomoci i nám. Zahradě pak jeho jemné šedozelené listy dodají tajemství.
Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides) je půvabný a dlouhověký keř, který můžeme díky jeho nenáročnosti snadno pěstovat. Jeho okrasná funkce je však jen příjemným vedlejším efektem - pěstuje se především pro plody tvaru bobulí, přesněji malvičky, které jsou nejen zdravé, ale přímo léčivé.

Rakytník je elixír

Oranžové plody rakytníku jsou koncentrátem důležitých vitamínů: C, A, D, F, K a skupiny B, rutinu, flavonoidů. Dále obsahují pektin, silici, třísloviny, organické kyseliny, oleje a minerály a mnoha dalších prospěšných látek.
Zásadní je také obsah alkaloidu hippopheinu, který se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu, chránící organismus proti depresi i nádorům.
Díky tomu působí rakytník jako biogenní stimulátor, povzbuzují odolnost proti infekcím i stresu. Příznivě působí i na krevní oběh, působí hojivě na sliznice dýchacího i trávicího ústrojí i na klouby. Jsou i dobrou prevencí civilizačních chorob jako je arterioskleróza.
Účinné látky jsou obsaženy i v listech, ale v menším množství.

Pěstování:

• Bude se mu dařit na slunném místě.

• Prospívá na písčitých i kamenitých půdách, které by měly být zásadité či neutrální.

• Je velmi odolný a snáší i zasolenou půdu.

• Pozor na to, že jde o keř dvoudomý, nejlepší je proto vysadit skupinku, kde převažují samičí rostliny, ale zastoupeny jsou i samčí.

• Pohlaví je zřejmé až na čtyřletých jedincích. Pupeny samčích rostlin jsou větší a raší hustěji. V zahradnictví díky výběru samčích či samičích odrůd musí znát pohlaví již u mladých sazenic.

• Zlatočervené plody dozrávají na konci srpna až v říjnu, podle odrůdy. Je třeba je sklízet včas - v přezrálých se snižuje obsah hodnotných látek.

Sazenice bývají v zahradnictvích a školkách běžně k dostání.

Použití plodů:

• Zralé plody šlechtěných odrůd jsou chutné i čerstvé. V tomto stavu jsou i nejúčinnější, zrovna tak jako šťáva z nich vylisovaná.

• Oblíbené jsou rovněž sirupy, marmelády a likéry - ovšem tepelná úprava některé látky znehodnotí.

• Plody můžeme též usušit, rozemlít a poté užíváme čajovou lžičku ráno a kolem poledne.

• Můžeme připravit i tinkturu, kterou užíváme dvakrát až třikrát denně po dvaceti až čtyřiceti kapkách denně.

• Sušené plody jsou výborné jako čaj.

• Z listů připravujeme nálev: lžičku nasekaných listů v šálku zalijeme vřelou vodou, přikryjeme a ponecháme 10 minut luhovat. Popíjíme dvakrát denně.

• Ozdravné kůry provádíme po dobu čtyř a šesti týdnů.

Recepty paní Hany Valenové ze Zátoňských Dvorů:
Rakytníkový likér

Umeleme 1 kg bobulí rakytníku, smícháme s 1 l vodky (nebo jiné silné lihoviny nebo s čistým lihem ředěným vodou) a necháme v teple stát asi osm dní. Potom svaříme 1 kg cukru s menším množstvím vody, rakytník přecedíme přes plátýnko a smícháme s vychladlým cukrem. Opět přecedíme, slijeme do láhví a necháme tři měsíce uležet. (Na likéru i sirupu se vytvoří vrstva rozemleté slupky, nevypadá to hezky, ale na chuti to nic nemění.)

Rakytníkový sirup

Rozmačkáme nebo umeleme na masovém strojku 3 l omytých plodů rakytníku, zalijeme 2 l vlažné vody, přidáme 2 dkg kyseliny citronové a necháme 24 hodin stát. Potom přecedíme, vymačkáme, na 1 l šťávy přidáme 1 kg krystalového cukru a na kraji plotny bez vaření rozpustíme. Můžeme přidat Petol. Ještě teplé plníme do láhví.

Pro Receptář Jana Bucharová

♣