Cyril a Metoděj

Dnes slavíme 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů, sv. Cyrila a Metoděje, na Velkou Moravu.

Bratři ze Soluně Cyril a Metoděj, označováni jako slovanští věrozvěstové, přišli do tuzemska z daleké Konstantinopole na jaře roku 863. Na Velkou Moravu dorazili s úkolem vzdělat místní slovanský národ a vytvořit pro něj první slovanské písmo (hlaholici) a bohoslužebný jazyk - staroslověnštinu. Položili tak i základ právního systému a naší státnosti.

Slované obývající Velkou Moravu je přijali za své učitele, díky nim se naučili číst a psát, díky nim mohli poprvé porozumět slovům při bohoslužbě. Sv. Cyril a Metoděj se tím výrazně zapsali do českých dějin.

Letošní oslavy kulatého výročí (1150 let) jejich příchodu na Velkou Moravu jsou bez přehánění významnou mezinárodní událostí. Cyril a Metoděj jsou nejen hlavními patrony Moravy, ale v roce 1980 je papež Jan Pavel II. prohlásil za spolupatrony celé Evropy. Oba věrozvěstové totiž významně ovlivnili nejen tehdejší Velkou Moravu, tedy hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko, ale i Rusko, Bulharsko, Srbsko, Bělorusko Chorvatsko či Polsko.

Na Velkou Moravu dorazili bratři na jaře r. 863. Čtyři roky vychovávali a vzdělávali nové kněze a překládali bohoslužebné knihy. Mezi tím, v r. 864, napadl král Východofranské říše Ludvík II. Němec Velkomoravskou říši a kníže Rostislav byl nucen umožnit návrat latinským kněžím. Po jejich příchodu došlo ke svárům dvou koncepcí - latinské a staroslověnské.

V r. 867 měli již své žáky, kteří byli připraveni na vysvěcení na kněze a biskupy. Spolu s Konstantinem (Cyril) a Metodějem vyrazili na cestu do Konstantinopole. Cestou je ale zastihla zpráva, že "jejich" byzantský císař Michael III. byl zavražděn. Bratři proto zamířili do Říma. Papež Hadrián II. jim vyšel vstříc před brány Říma a přijal své hosty s velkorysostí hodnou králů. Zde se posléze Konstantinovi podařilo obhájit před papežem oprávněnost slovanské liturgie a staroslověnština byla bulou povolena v r. 868 jako bohoslužebný jazyk.

V r. 869 v Římě Konstantin těžce onemocněl tuberkulózou, dva měsíce před svojí smrtí vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno Cyril. Zemřel ve věku 42 let. Metoděj byl na podzim 869 jmenován prvním moravským arcibiskupem. Zřejmě už během cesty na Moravu byl zajat Franky a odsouzen na doživotí. Byl vězněn dva a půl roku v klášterní pevnosti. Až na příkaz papeže Jana VIII. byl propuštěn a opět dosazen do čela arcidiecéze. V dubnu 885 odsloužil ve věku více než sedmdesáti let na Moravě svou poslední mši a předpověděl, že do tří dnů zemře. Což se 6. dubna i stalo.

Podrobný popis událostí s životopisy věrozvěstů najdete zde.

Generální konference UNESCO prohlásila cyrilometodějské jubileum za Světové výročí UNESCO.

Foto: internet

♣