Ideálním útočištěm pro rodiny s malými dětmi je bezesporu Děkanská zahrada nacházející se kousek za kostelem sv. Bartoloměje. Součástí zahrady, založené v r. 1603, je altán, voliéra s exotickými ptáky, lavičky a v neposlední řadě i dětský koutek s prolézačkami.
Od roku 1603 náležela pelhřimovské faře. Ve třicátých letech 20. století ji značně zpustlou a zanedbanou obnovil děkan F. B. Vaněk, který zde vybudoval nejkrásnější zahradu ve městě. Kromě roubeného domku, z něhož po požáru zůstala jen část adaptovaná jako altánek, se v zahradě nacházejí různá umělecká díla. V roce 2003 sem byla umístěna boží muka, na jejichž dříku jsou vytesány reliéfy s nástroji umučení Krista, čtvercová římsa je osazena plastikou s pietou. Mozaika Kristovy hlavy od Viktora Foerstera je zasazena do žulového balvanu opracovaného Františkem Bílkem. Souvisí s objednávkou křížové cesty pro kostel sv. Bartoloměje, kterou zadával F. B. Vaněk. Jeho zásluhy o zvelebení zahrady připomíná pomník od J. Duška. Dnes zahrada slouží k příjemnému odpočinku a naleznete zde i voliéry s papoušky, křepelkami, králíky a mývalí slečnou.
Od roku 1603 náležela pelhřimovské faře. Ve třicátých letech 20. století ji značně zpustlou a zanedbanou obnovil děkan F. B. Vaněk, který zde vybudoval nejkrásnější zahradu ve městě. Kromě roubeného domku, z něhož po požáru zůstala jen část adaptovaná jako altánek, se v zahradě nacházejí různá umělecká díla. V roce 2003 sem byla umístěna boží muka, na jejichž dříku jsou vytesány reliéfy s nástroji umučení Krista, čtvercová římsa je osazena plastikou s pietou. Mozaika Kristovy hlavy od Viktora Foerstera je zasazena do žulového balvanu opracovaného Františkem Bílkem. Souvisí s objednávkou křížové cesty pro kostel sv. Bartoloměje, kterou zadával F. B. Vaněk. Jeho zásluhy o zvelebení zahrady připomíná pomník od J. Duška. Dnes zahrada slouží k příjemnému odpočinku a naleznete zde i voliéry s papoušky, křepelkami, králíky a mývalí slečnou.
Zdroj: Kudyznudy.cz
Krásná samota Františka Bernarda Vaňka
F.B.Vaněk byl kromě kněze i spisovatelem. Mimo jiné popsal, jak vznikla "krásná samota", a zmínil se o svém přátelství s Františkem Bílkem a Otokarem Březinou.
S Vaňkovým jménem je spjat i starobylý Pelhřimov. Založil zde proslulé Chrámové družstvo, které pečovalo o uměleckou výzdobu církevních staveb. V děkanské zahradě (nyní městské) nechal před osmdesáti lety postavit domek, kterému se říkalo "perníková chaloupka", samostatné zahradě pak "rajská", neboť vše, co v ní bylo, uklidňovalo mysl a léčilo ducha. Před dvaceti lety mu zde město Pelhřimov jako výraz poděkování za všechno dobrodiní, jež pro lid zdejšího kraje udělal, odhalilo pomník.
František Bernard Vaněk se narodil v chudé rolnické rodině ve Stádlci u Tábora 15. července 1872. V roce 1896 byl v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze. V letech 1897-1902 působil jako kaplan v Pelhřimově a poté se na vlastní žádost dostává na Křemešník. Zůstal zde pět let, načež byl jmenován děkanem v Pelhřimově. V létě 1942 byl po několika vlasteneckých kázáních gestapem zatčen a poslán do Dachau, kde 1. dubna 1943 podlehl útrapám a zápalu plic.
Boží muka.
Mozaika Kristovy hlavy.
Památník F.B. Vaňka.
♠
Foto: Kudyznudy a internet
Žádné komentáře:
Okomentovat