Nápady jedné babči: Vánoční pohlednice měla kulatiny

V prosinci před 170 lety angličtí pošťáci poprvé roznášeli blahopřejné obrázky.

Nelze to spolehlivě prokázat, ale traduje se, že první blahopřejné lístky k Vánocům byly vydány ve Skotsku. Měly na sobě nápis Compliments of the Season (Příjemné svátky) a údajně byly v roce 1841 vytištěny v Edinburghu.

Za uznávaného otce vánoční pohlednice je však považován sir Henry Cole, první ředitel londýnského Victoria Albert muzea a čestný člen Královské umělecké společnosti.

Prý se mu už nechtělo každoročně psát desítky blahopřejných dopisů četným partnerům, zákazníkům a známým, ale protože to byl správný britský gentleman, vymyslel jak vyhovět zákonům etiky.

V roce 1843 zašel za londýnským malířem Johnem Caiicotem Hersleyem (1817-1903) a sdělil mu, co by si představoval. Díky tomu se jinak dnes již zapomenutý umělec stal autorem první vánoční pohlednice. Jeho ručně kolorovaný obrázek početné rodinky popíjející v rozverné náladě víno (dávaly si i děti!), po obou stranách doplněný o obrázky chudých a potřebných, jak jsou obdarováváni jídlem a šatstvem, se toho roku stal trhákem anglických Vánoc.

První byla nejdražší. V přepočtu za 890 tisíc Kč byla v roce 2001 vydražena kolorovaná vánoční pohlednice z roku 1843, kterou sir Henry Cole poslal své babičce. (Ofoceno z časopisu Květy).

Pro začátek si Henry Cole nechal vytisknout a ručně obarvit 1 000 kartiček, zhruba 400 jich rozeslal a zbytek se ziskem po pěti pencích prodal. To byl start budoucí vánoční korespondenční tradice, která se uchytila na celém světě.

Americká konkurence

Vánoční pohlednice (prvním "pohledům" s jakoukoli tématikou se správně říká dopisnice - na zadní stranu se psala pouze adresa, na přední byl obrázek a malé místo na text) se z Londýna do celého západního světa úspěšně exportovaly 30 let, než jim v Americe vyrostla tvrdá konkurence. Založil ji německý imigrant Louis Prang a o Vánocích 1873 vytiskl první vánoční lístky pro anglický trh. O rok později je začal prodávat rovněž v USA. Mezi náměty se objevil svatý Mikuláš (Sint Nicolaas), kterého za velkou louži přivezli holandští emigranti a z něhož se časem vyloupl tolik populární Santa Claus.

Vánočními pohlednicemi začal svou kariéru v roce 1866 také Angličan Raphael Tuck (1854-1926), původně ne moc úspěšný londýnský tiskař. Jednou ho napadlo, že dopisnice opatřená fotografií krajiny nebo města vypoví příjemci mnohem víc než podrobný popis a ještě odesílateli ušetří čas a námahu. Předpoklad mu dokonale vyšel - za pár let vlastnil ohromnou tiskárnu se 300 zaměstnanci, která produkovala černobílé i barevné dopisnice, a úspěšný podnikatel si ke svému jménu mohl připisovat šlechtický titul.

Sběratelská záležitost

Vánoční pohlednice získaly velkou popularitu koncem 19. století v Rusku a ve střední Evropě. Se stoupajícím počtem vytištěných kusů rostla náročnost zákazníků. Proto se začaly různým způsobem zkrášlovat - přibývaly sametové a hedvábné stužky, peří, vlasy, střípky, perličky, papír zdobilo vykrajování a reliéfy. Většinou šlo o ruční výrobu a vánoční pohlednice se ve druhé polovině 19. století staly uměleckými dílky a předmětem sběratelského zájmu. Díky tomu se vedle běžných papírových dochovaly také vyšívané, kovové a dokonce dřevěné.

Vyšívaná pohlednice, která putovala z Paříže za adresátem na bojiště 1. světové války. (Ofoceno z časopisu Květy).

Zdokonalení reprodukčních technik koncem století výrobu dopisnic sice zjednodušilo a zpřístupnilo široké veřejnosti, zároveň však ochudilo o nápaditost dokončovacích prací.

"Ladovky" jsou klasika

Velké množství vánočních gratulací se koncem 19. století tisklo také v Německu, což se samozřejmě promítlo na území Čech a Moravy. Ozdobné kartičky s německými nápisy byly frekventované až do vyhlášení samostatnosti Československa. Pak se rychle rozjela vlastní produkce, jíž vedle zasněžených krajinek dominovaly náboženské výjevy, betlém, jesličky, andělíčci... Mezi stále se opakujícími motivy se ve 20. a 30. letech jako zjevení objevily kresby Josefa Lady, jenž vánoční pohlednice ztvárnil osobitým způsobem.

Jeho svěží dílka jsou dodnes frekventovaným zbožím.

Pod návrhy vánočních pohlednic jsou podepsáni také Mikoláš Aleš, Jan Goth, Adolf Wenig, Max Švabinský a mnohé další slavné osobnosti.

Časem výtvarná hodnota vánočních pohlednic ustoupila a do popředí se dostaly fotografie svícnů, zasněžených krajinek, ozdobených stromečků, prskavek, skleněných ozdob, reprodukce uměleckých děl...

Zlatá éra papírových vánočních gratulací je sice pryč, převálcovaly je poněkud neosobní esemesky, ememesky, e-maily, animované pohlednice, Facebook.... ale stále se najdou lidé, kteří koupí třeba klasickou "ladovku" a pošlou ji známým, aby udělala radost a podtrhla atmosféru svátků. Podle České pošty takových lidí začalo zase přibývat, byť je odesílání takového přání dražší než esemeska.