Dnešní dopoledne

Ráno jsme se s mužem vypravili do světa. On jel ze zetěm do nemocnice na kontrolu s operovaným kolenem a já jen do Chotěboře.

Když jsem vylezla z auta, tak jsem dostala strach. Chodníky samá ledovka. Vypadalo to, že dojde na nejhorší. Že sebou někde plácnu a nezůstane to bez následků. Chodila jsem jak na jehlách (jiný by spíš řekl, jak podes.... ). Měla jsem hodně zařizování, dokonce jsem zvládla i kontrolu na očním, která nebyla plánovaná. Mám zase na rok pokoj.

Vše jsem stihla tak, že mě zeť naložil, když se vracel s manželem z Havl. Brodu.

Stihla jsem jen vycvaknout zasněžené náměstí.

Bylo ráno pod nulou, během dopoledne asi kolem 0°C, foukal studený vítr. Když jsme už byli doma, začalo chumelit. Snad nám bílo nějaký den vydrží. Z okna je hezký pohled, ale blbě se v tom chodí.

Dům na rohu s věžičkou je pošta. Mariánský sloup na pozadí stromů není moc vidět.

Naproti poště je Městský úřad Chotěboř.

Přeji hezký večer.

♠