Včera odpoledne jsem jela do města na oční, na pravidelnou kontrolu.
Den byl jak malovaný, až mi bylo líto, že nemohu jít jen tak na procházku. Tak jsem alespoň od zastávky autobusu cvakla pár fotek. Pohled na západ, na sever a východ, kde byl na obloze srpeček Měsíce.
Ve městě nebylo nic zajímavého k focení. Vánoční osvětlení bylo ze sloupů pouličního osvětlení už pryč a já hlavně dávala pozor, abych neupadla.
Ráno u nás trochu chumelilo. Kolem desáté hodiny se vyklubalo sluníčko a kam dosáhlo, tam sněhový poprašek rozpustilo. Ale místy byl na chodnících sníh, což je pro chození s berlí ošemetné. Ono i bez ní.
Paní dr. mě vyšetřila, vše beze změny. Jen mi přidala nová skla do brýlí. Teď budu vidět jak rys. 
Tušila jsem to, protože se mi chvílemi rozpíjela písmenka. Ale to není taková tragédie. Ta byla spíš pro mou peněženku, protože jsem potřebovala dvoje brýle, abych je nemusela stále hledat.
Byly mi doporučeny kovové obroučky, protože do mých plastových prý nejdou skla vyměnit. Praskne obroučka nebo vypadává sklíčko. Jenže kovové stojí kolem tisíce korun (2x 1000 je moc) a plastové přes čtyřista.
To bych utratila nejen 40 Kč, co mi od ledna přidali na důchod, ale i únorovové přidání, pokud bude.
Jo, jo, když je člověk slepejš, stojí to peníze.
Tak jsem si za odměnu, abych lépe strávila velké vydání, došla k pí. kadeřnici, aby ze mě udělala zase člověka.
A nyní výše zmíněné obrázky.
Pohled na sever. Na krásné mráčky nad Železnými horami.
Doufám, že Měsíc vidíte. Byl na východní straně a tudíž na nejsvětlejší obloze.
Tož jsem se "vykecala" a půjdu na špacír, protože je zase krásný den. Mějte se! 
Aktualizace 15.1.: Než jsem dopsala článek, tak se zatáhlo. Když jsem přicházela k poště, strhla se chumelenice. Sníh nevydržel a roztál. Ale foukal nepříjemný, ledový vítr. Počasí se mění víc, jak to příznačné "dubnové".
♣
Žádné komentáře:
Okomentovat