Odpoledne jsem jela k paní doktorce do města. Venku bylo krásně, i když foukal vítr. Cvakala jsem pár obrázků z autobusu. Občas se mi tam připletl strom nebo elektrické vedení, protože s námi řidič uháněl jak k ohni. Pohled na pole a pásmo Železných hor mě nikdy neomrzí. Za slunečného počásí je zvlášť krásný. Hlavně, když se stráně pod horami zelenají.
Když jsem vyšla z domu, vyfotila jsem kvetoucí tulipány. Mráz je na rozdíl od magnolie nepoškodil.
Chtěla jsem vyfotit osamělý dub v poli. Jednou se mi před něj připletla bříza, podruhé javor. Dub je v zákrytu za oběma stromy. Třeba budu mít příště víc štěstí.
Silnice, která také vede k nám. Nyní jí lemují rozkvetlé třešně.
Ve městě na mě čekala dcera a šly jsme k pí. doktorce. Pak honem do lékárny, něco nakoupit a šup do oblíbené kavárny.
Tam jsme povídaly a povídaly. Obě vnučky čekají o letních prádzninách miminko, tak jsme měly téma jak hrom.
Samozřejmě, že jsme si daly i něco dobrého na zub.
Pěkně nám odpoledne uteklo.
Ještě teď svítí sluníčko a je venku hezky. Škoda, že to podle předpovědi dlouho nevydrží.
Žádné komentáře:
Okomentovat