Karisa - voňavá kráska

Karisu velkokvětou (Carrisa macrocarpa) můžeme pěstovat jako pokojovou rostlinu. Má jemné bílé květy připomínající jasmín, které sladce voní.

Původ má v Jižní Africe v provincii Natal, proto ji také lidé znají spíše pod názvem natalská švestka - a její plody toto ovoce svým tvarem opravdu připomínají. Jsou oválné, dlouhé asi 4 centimetry, mají lesklou slupku, která červenou nebo tmavě hnědou barvu, dužnina se dá jíst, v tropických a subtropických oblastech z nich dělají džemy, sirupy, želé, dávají je do koláčů nebo pojídají jen tak čerstvě utržené. Chuť se dá srovnat s brusnicemi s náznakem chuti jahod nebo jablek. Jsou bohaté na vitamíny A, B a C, fosfor i vápník a hořčík.

Také v tuzemských podmínkách je možné tuto rostlinku pěstovat, a nejlépe v květináči. Je nenáročná, stačí ji běžný zahradnický substrát, velmi důležitá je ale drenážní vrstva, protože nesnáší přemokření a můžou jí začít hnít kořeny. Před příchodem prvních podzimních mrazíků ji musíme včas schovat, mladé rostliny totiž mráz nesnášejí, starší vydrží teploty do minus 4°Celsia. Během vegetace přidáváme do zálivky hnojivo, v zimě už tolik nezaléváme a vůbec nehnojíme. Nejvhodnější teplota na přezimování je kolem 10°Celsia. Důležitý je udržovací řez, to pak natalská švestka bohatě rozkvete a tvoří více plodů. Voní především v noci. Je lepší mít dvě rostlinky a opylovat je pomocí štětce.

Musíme dát pozor na to, že na karise jsou až pět centimetrů dlouhé trny, které rostou v páru nebo jsou jen po jednom. Při poranění vytéká z kytky bílé mléko a celá, včetně semen, je jedovatá. Jedlý je pouze plod.