Kouzelná dřívka
31. října 2011 v 8:01 | Řemesla
Oheň
měl nesmírný význam pro primitivního člověka. Vzbuzoval v něm obdiv i
úctu, když mu sloužil na každém kroku. Naháněl strach, když se valil v
podobě lávy nebo lesního požáru. Není tedy divu, že se oheň u starých
národů stal předmětem náboženských obřadů. Uběhlo mnoho tisíc let, než
se člověk naučil rozdělávat oheň sám. Kdy zjistil, že třením dvou kousků
suchého dřeva může vzniknout žhavý uhlík. Později si rizdělával oheň
křesáním, pomocí hubky a křesadla.
V
době železné křesadlo z rudy nahradilo kovové. Tento vynález nepodlehl
změnám až do 19. století, dokud se na cestu dějinami nevydaly zápalky.
Objevily se někdy kolem roku 1820. Představovalo je dřívko s hlavičkou
ze zápalné směsi, na které se podílel cukr, arabská guma a síra. Zápalka
se musela namočit do kyseliny sírové a rychle vytáhnout. Ohýnek plál,
ale byl dost nebezpečný. Navzdory různým osudným nehodám se tento druh
zápalek dost rozšířil. Vyráběly se ve velkém v Paříži, Berlíně a ve
Vídni.
Namáčecí zápalky nahradil roku
1827 vynález Angličana Johna Walkera. Zápalná směs v hlavičce nebyla už
tolik výbušná a vzňala se, když se jí škrtlo o drsný skelný papír. Pak
se už zápalka dočkala prudkého rozvoje.
Ve
velkém začal zápalky vyrábět anglický chemik Samuel Jones. Zanedlouho
je zdokonalil Francouz Charles Suaria, Němec J.F. Krammer a vídeňský
šlechtic Štefan Romer (1788-1842), pocházející z Velkého Šariše na
východním Slovensku. Noví vynálezci použili ve směsi bílý fosfor.
Přestože
byly zápalky už bezpečnější, mohly se při prudším nárazu nebo menším
třením samy vznítit. Londýnské noviny z roku 1833 zachovaly zprávu o
podobném případu.
Bílý fosfor v hlavičkách brzy vystřídal červený a výroba se mohla rozběhnout na plné obrátky.
Dalším
zdokonalení zápalek zaznamenal rok 1855. Tehdy Švéd C.F. Lundström
použil v hlavičce chlorečnan draselný, síru a impregnující látku.
Zápalky uložil do dřevěné krabičky s bočními stěnami natřenými nějakou
drsnou látkou. Hlavní lučebninou v této látce byl červený fosfor.
Nový
vynález se pod názvem "švédská zápalka" nebo "safety matches"
(bezpečností zápalky) rozšířil po celém světě a známe je tak i dnes.
Foto: internet
Žádné komentáře:
Okomentovat