Asi před třemi týdny se nám ztratil kocou Macek. Nevíme přesně den, protože někdy se stalo, že se toulal třeba dva dny. Bohužel, nyní se z toulek nevrátil. Doma zavládla smutná nálada, protože jsme ho měli všichni rádi. Byl to takový kocour kliďas. Nejraději si někam zalezl a spal.
Když chtěl doplnit granule, přišel a mňoukáním si o ně řekl. Zrovna tak si uměl říct o vypuštění z domu ven. Stoupl si ke dveřím a mňoukal. Někdy uměl i nadávat, pokud jsme jeho přání nešli plnit dost rychle.
Tohle jsou fotky asi 3 roky staré.
Takhle mi s oblibou zabral gauč. Neexistovalo, že by se podělil. To šel raději pryč.
Asi 2 roky stará fotka.
Takhle se roztahuje u mladých na sedačce.
A nyní pár posledních fotografií. Fotil ho vnuk Martin u nich nahoře. Nevím, jestli mobilem, protože fotky nejsou kvalitní, ale jsou poslední. Už nám budou Macka jenom připomínat.
Zvlášť poetické zátiší. 
Žádné komentáře:
Okomentovat