Včerejší dopoledne ve městě

Včera jsem byla nucena jet na kontrolu k lékařce, byl termín. Její ordinace má nevýhodu, že je na konci města a výhodu, že jsou od budovy krásné výhledy. Pravda, trochu je ruší postavené rodinné domky. Ale i ty jsou pěkně upravené a mají hezky kvetoucí zahrádky.

Než jsem se "doštrachala" dolů (RÚ je na kopci, kde to dost foukalo a já jsem byla ráda, že jsem zavrhla prvotní blbý nápad "honit" vodu v lehké jarní bundě, stará dobrá teplejší!), vykoukala jsem všem úžasné narcisky. Nekvetly však jen ty. Tak jsem se kochala a pomalu se blížila k místu své další zastávky - k Marušce, pedikérce. To je přímo umělkyně! Vždycky mi udělá "nové" nohy a mě se pak pěkně šlape. Skoro naproti jejímu domu jsem vyfotila katalpu, ale k tomu se ještě dostaneme.

Nejprve tedy výhledy na hřeben Železných hor, který se táhne velmi daleko. Přes zříceninu hradu Lichnice až k Chvaleticím - od Hlinska v Čechách.

Popis z Mapy.cz:

Malé protáhlé pohoří ve východních Čechách mezi Chvaleticemi, Chrudimí a Hlinskem. Náhorní partie jsou rozčleněny hlubokými údolími řeky Chrudimky a jejích přítoků. Jihozápadní svah Železných hor strmě vystupuje nad okolní krajinu. Na řece Chrudimce leží vodní nádrže Seč a Křižanovice. Velkou plochu území pokrývá CHKO Želené hory a Geopark Železné hory. Nejvyšším vrchem je Vestec (668 m n. m.) u Horního Vestce.

Pohoří Železné hory a zároveň CHKO je vyznačena červenou barvou.

Výhled od RÚ. Toho pohledu se nikdy nenabažím.

Velmi rozklepaný záběr , ale dala jsem ho kvůli pásmu hor.

To už jsem o hodně níž.

Prošla jsem mezitím kolem krásně rozkvetlé švestky a keře meruzalky v jedné zahrádce.

Trochu je vidět svažující se ulice Čsl. armády.

Ještě jsem fotila z vyššího stanoviště pohled na věže ve městě. Červená je od kostela sv. Jakuba Většího, šedá se stříbrným lvem na špici je od Staré radnice a další věžička je na ZŠ v Buttulově ulici. Vše blízko náměstí.

A už jsem dole. Ještě pohled na Železné hory. Vlevo, budova s oblou střechou je Zimní stadion.

Ještě jsem cvakla kytičky u chodníku za mými zády.

Pak jsem se snažila vyfotit Zimní stadion. Trochu jsem si ho přiblížila, ale protože mi na displej svítilo sluníčko, tak jsem ho, chudáka, trochu ukrojila.

Za stadionem je budova Junioru (s bílými okny), kde se pořádají různé akce, kroužky, sportuje se tam apod.

Druhý a rovněž neslavný pokus. Ale hlídkujícího policistu Městské policie jsem cvakla.

Tady je slíbená katalpa. Je holá, jen jí z větví visí lusky se semeny. Nefotila jsem detail, protože to bylo v protisvětle. Je to úzký, tvrdý lusk černé barvy. Možná by se dal přirovnat k vanilkovému lusku.

Když jsem strom uviděla, nevěděla jsem, co to je. Pak jsem si vzpomněla, že jsem ho kdysi fotila v květu.

Zde ho máte v plné parádě na starém snímku (možná z loňska).

Pak už to bylo k Maručce jen pár kroků. S ošetřenými nožkami jsem spěchala na nákup a domů.

Když jsem vycházela od Marušky, nebyla obloha už vůbec modrá, ale plná mraků. Naštěstí nepršelo.

Z Chotěboře vše.

Přeji všem hezký den!