Hopsaštrase D1 má dnes narozeniny

Nejstarší, nejdelší, nejvytíženější a nejnebezpečnější. Ale také nejpomalejší… Taková přízviska za desetiletí dostala dálnice D1.

Její stavba začala po dvou přerušeních přesně před padesáti lety, 8. září 1967.

První z úseků vedl jen z Prahy do Mirošovic.

Vše tehdy začalo setkáním u základního kilometrovníku 0,000. Tehdejší zástupci vlády na něj symbolicky poklepali kladívkem.

Slavnostní zahájení stavby českých dálnic 2. května 1939.

Poklepání na nultý kilometrovník dálnice.

Následně se na stavbu sjely obrovské stavební stroje, které začaly budovat první československou dálnici.

První úsek, měřící 21 km, z Prahy do Mirošovic byl uveden do provozu o čtyři roky později.

Rozdílná doprava

V té době byly v kařdém směru tři pruhy. Značily se původně žlutou barvou. To aby se dálnice lišila od ostatních silnic.

Po Vídeňské úmluvě v roce 1973 se barva změnila na dnešní bílou.

Dálnice vše urychlovala, byla zde totiž neomezená rychlost.

Nebyla svodidla mezi vozovkami a až na výjimky ani na krajnicích.

Zajímavé bylo plánování trasy v Posázaví. Tam se např. Za první republiky připravovala stavba velkého mostu 70 metrů nad Sázavou. Pak z toho sešlo a na místě je jen menší most.

O benzinku bylo tehdy těžké zavadit, jediná byla u Průhonic.

Dálnice se po letech změnila na tankodrom, drncalo to čím dál více. Generální rekonstrukce začala v květnu 2013, dokončena by měla být v roce 2020.

Díky využití nejnovější stavební technologie, která asfalt nahrazuje betonem, máme na dálnici záruku deset let a i po jejím vypršení by měla dál sloužit bez větších omezení.

Dálnici lidé nazývají různě:

hopsaštrase, největší placené parkoviště, cvakozubka, nejdelší zpomalovací práh, vlnitý plech a matka českých dálnic.

Autor termínu

Slovo "dálnice" je odvozeno se sousloví dálková silnice. Vymyslel ho štábní kapitán Karel Chmel. Poprvé bylo použito v roce 1938.

Mrva na dálnici

První roky provozu bylo o dálnici skutečně dobře postaráno. Nadstandartní péče zakázala solení, vozovka byla rozmrazována pomocí chlévské mrvy. Na každém padesátém kilomettru stálo středisko správy a údržby dálnice.

Kořeny mezi válkami

Dálnice má své počátky už v meziválečném Československu. První návrhy se objevily ve 30. letech. Stavba byla několikrát zahájena a poté přerušená kvůli druhé světové válce a později, po roce 1948, pro nezájem komunistů. Proto jsou dodnes poblíž dálnice nedostavěné úseky. Příkladem je třeba Hitlerův most, který je dodnes nedostavěný. Je k němu zakázán přístup, a tak ztrácí na svém významu.

Hitlerův most.

Kolona aut na dálnici.

Dálnici D1 přeji k padesátinám její úspěšnou rekonstrukci a následnou spokojenost řidičů!

Fotky: internet