Když mi v pátek večer zazvonil mobil a na displeji se objevilo jméno mé kamarádky Marienky ze Slovenska, radovala jsem se, že jí uslyším.
Bohužel se neozvala kamarádka, ale její přítel. Oznámil mi hroznou zprávu - Marienka ve čtvrtek večer zemřela. Nechtělo se mi tomu věřit.
Marienka byla o 2 roky starší, měla zlaté srdce. Znaly jsme se 30 let. Seznámily jsme se tenkrát v lázních Vyšné Ružbachy.
Bydlely jsme spolu na pokoji a od prvního dne bez sebe neudělaly krok. Jen na procedury jsme chodily jinak. Chodily jsme spolu na vycházky po okolí, do cukrárny, na nákupy, do hospody. Jely spolu do Staré Ľubovni k lékaři. Prostě jsme se rozloučily až při odjezdu domů.
Pak jsme si slibovaly, že se sejdeme. Ale chodily jsme obě do práce a stále nebyl čas.
Navíc po rozdělení republiky zrušili přímý autobus do Piešťan, kterým bych mohla jet. Marienka bydlela nedaleko.
Její přítel mi nyní říkal, že se letos ke mě chystali. Bohužel už se neuvidíme.
Je mi moc těžko, že jsem ztratila milovanou přítelkyni.
Možná sem tento článek nepatří, ale já jí tímto vzdávám hold. Nemohu jet na rozloučení, protože ani nevím, jak bych se tam dostala. Loučím se s Marienkou takto.
Přikládám fotky z lázní. Nejsou kvalitní, focené ještě na kinofilm a fotograf to asi moc neuměl.
Čest její památce!
Obrázek: MarijaKes
Žádné komentáře:
Okomentovat