Svatý Václav
27. září 2008 v 20:29 | Svátky
Svatý Václav
(asi 907 - 28. září 935) český kníže a světec, který je považován za
hlavního patrona české země. Ve starší literatuře se často udává jako
rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
Český
kníže Václav I. byl synem knížete Vratislava a zřejmě jeho (jediné?)
manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Havolanů (polabští
Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský
kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila.
Podle legendy byl
Václav na svou dobu neobvykle vzdělaný. Údajně byl vyučován slovanskými
kněžími (Pavel, Učen) a babičkou Ludmilou ve staroslověnštině, latině,
snad i řečtině.
Roku 921 zemřel kníže Vratislav I. Václavovi bylo tehdy teprve 13 let, proto se poručnické vlády ujala jeho matka Drahomíra a vykonávala ji až do roku 924 nebo 925. Poté vládl Václav osobně.
Roku 921 zemřel kníže Vratislav I. Václavovi bylo tehdy teprve 13 let, proto se poručnické vlády ujala jeho matka Drahomíra a vykonávala ji až do roku 924 nebo 925. Poté vládl Václav osobně.
Legendy uvádí, že 28. září 935 (spíše než 929) došlo
ve Staré Boleslavi k Václavově úkladné vraždě, zosnované Boleslavem,
kterého podbízeli "čeští mužové". Dále pak byli zavražděni i členové
Václavovy družiny tak, jak přikazovala tehdejší zvyklost krevní msty.
Část ostatků je uložena na Pražském hradě v katedrále sv. Víta. Lebka bývá při slavnostních příležitostech vystavována. Podle nařízení Karla IV. měla na ní spočívat v době mimo korunovační ceremonii tzv. svatováclavská koruna českých králů, kterou Karel symbolicky českému světci věnoval.
Část ostatků je uložena na Pražském hradě v katedrále sv. Víta. Lebka bývá při slavnostních příležitostech vystavována. Podle nařízení Karla IV. měla na ní spočívat v době mimo korunovační ceremonii tzv. svatováclavská koruna českých králů, kterou Karel symbolicky českému světci věnoval.
Svatý Václav je jedním z nejoblíbenějších
českých svatých, patron české země, mučedník. Svatý Václav je vyobrazen
ve Svatováclavském cyklu na hradě Karlštejně, na obraze od pražského
arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Známá je Myslbekova socha v Praze na
Václavském náměstí.
Svatováclavský chorál, jehož kořeny sahají
patrně až do 12. století, měl původně tři pětiřádkové sloky neumělých,
sdružených rýmů, ukončené refrénem "Kyrie eleison". Obsahem je prostá
modlitba k patronovi české země:
Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš,
pros za nás Boha, svatého Ducha, Kriste eleison.
Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě.
Nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave, Kriste eleison.
Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi, utěš smutné,
zažeň vše zlé, svatý Václave, Kriste eleison.
pros za nás Boha, svatého Ducha, Kriste eleison.
Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě.
Nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave, Kriste eleison.
Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi, utěš smutné,
zažeň vše zlé, svatý Václave, Kriste eleison.
O
životě svatého Václava nejsou téměř žádné spolehlivé doklady. Není
jisté jeho datum narození ani datum úmrtí. Zpochybňují se důvody jeho
zavraždění, rozdílný politický názor jeho bratra Boleslava a objevily se
i domněnky, že Václav žádného bratra vůbec neměl, protože jména Václav a
Boleslav znamenají totéž - "více slav" (bole = více). Václav je
symbolem české státnosti a patronem České země.
28. září oslavujeme Den české státnosti.
Zdroj: čerpáno z Wikipedie
Žádné komentáře:
Okomentovat