Dům pochází z let 1896-97. Nejstarší písemná zpráva o tomto prostoru je z 2. poloviny 16. století, kdy tu na Horním předměstí, nedaleko Horní brány, býval hospodářský grunt patřící jednou polovinou Dorotě Šejvrlové a druhou polovinou Václavu Kvačarovi. Koncem 16. století je tu při gruntu i barvírna Abraháma Bilaviuse. V roce 1637 se zde uvádí dílna mydlářů Jiříka a Matěje Laurinových a barvírna radního města Jiřího Hajkla; hospodářský grunt na tomto místě již zmiňován není. Několik generací Hajklů se zde přes sto let zabývalo barvením pláten, a to až do r. 1766.
Někdy v r. 1854 , kdy byl vlastníkem domu Adolf Bohner, zde nějaký čas sídlil poštovní úřad. Stavení bylo tehdy z kamene a bylo opatřeno polovalbovou střechou se šindelem; průčelí do hlavní ulice mělo zprava dvě okna se vchodem a zleva klenutou bránu s vjezdem do nádvoří, ve štítě bylo pak další okno.
V r. 1894 se stali majiteli domu bohatý měšťan Antonín Zezulák s manželkou Albertinou. Ti nechali původní dům zbořit. Asi na základě předběžné dohody o odkupu uzavřené s představenstvem občanské záložny tu nechali postavit budovu, která se ke dni 31.12.1900 stala majetkem Občanské záložny v Chotěboři, jež byla jejím vlastníkem až do r. 1948.
Prostory budovy sloužily ve 20. století rozmanitým účelům: do r. 1933 tu byly mimo jiné umístěny depozitáře městského muzea, byla tu ordinace lékaře všeobecného a zubního.
V 2. polovině 20. století sloužil dům jako internát střední zemědělské školy a od 60. let je sídlem chotěbořské městské knihovny (č. 9).
Někdy v r. 1854 , kdy byl vlastníkem domu Adolf Bohner, zde nějaký čas sídlil poštovní úřad. Stavení bylo tehdy z kamene a bylo opatřeno polovalbovou střechou se šindelem; průčelí do hlavní ulice mělo zprava dvě okna se vchodem a zleva klenutou bránu s vjezdem do nádvoří, ve štítě bylo pak další okno.
V r. 1894 se stali majiteli domu bohatý měšťan Antonín Zezulák s manželkou Albertinou. Ti nechali původní dům zbořit. Asi na základě předběžné dohody o odkupu uzavřené s představenstvem občanské záložny tu nechali postavit budovu, která se ke dni 31.12.1900 stala majetkem Občanské záložny v Chotěboři, jež byla jejím vlastníkem až do r. 1948.
Prostory budovy sloužily ve 20. století rozmanitým účelům: do r. 1933 tu byly mimo jiné umístěny depozitáře městského muzea, byla tu ordinace lékaře všeobecného a zubního.
V 2. polovině 20. století sloužil dům jako internát střední zemědělské školy a od 60. let je sídlem chotěbořské městské knihovny (č. 9).
Městská knihovna v r. 1972.
Městská knihovna v současnosti. Staré domy vedle knihovny byly zbořeny a na jejich místě byla postavena moderní budova, ve které sídlí Finanční úřad, Česká pojišťovna a další organizace.
Zdroj: kniha Chotěboř
Foto: časopis ECHO
Žádné komentáře:
Okomentovat